Rehabilitace pro Tomáška
Tomíkovi bylo diagnostikováno vrozené mozkové onemocnění. Poruchy funkce mozku spojené s touto diagnózou jsou natolik závažné, že je Tomík nesoběstačný a vyžaduje intenzivní celodenní péči. Nedokáže se sám najíst nebo obléct, při jakémkoliv úkonu potřebuje asistenci stejně jako neustálý dohled.
Těžké onemocnění současně s sebou nese další potíže jako je porucha koordinace, porucha smyslového zpracování vjemů a okolí, centrální zraková vada se sníženou ostrostí vidění, proměnlivou fixací výpadky zorného pole, diskinetická forma DMO a centrální tonusová porucha, kdy má potíže rozeznat hranice svého těla a udržet jej ve stabilní pozici. Snížená porucha intelektu se známkami PAS a epilepsie doplňují už tak obsáhlý seznam diagnóz, které mu byly potvrzeny.
Během uplynulých 11 let, kdy začínali cvičením Vojtovy metody, následně doplněné o prvky Bobath konceptu s pravidelnou zrakovou stimulací, se Tommy naučil sedět, lézt a postupně zpevňovat a ovládat své tělo. Následně se přidaly intenzivní rehabilitace v soukromých zařízeních, využívající speciální oblečky, pomůcky a techniky, díky kterým se Tommy dokázal postavit na nohy. V současnosti kromě intenzivní a pravidelné rehabilitace absolvuje i pravidelnou ergoterapii, logopedii, využívá kraniosakrální terapii, chodí plavat a všechny poznatky a zkušenost se pečující maminka snaží začleňovat i v domácím prostředí. Také jezdí na intenzivní hiporehabilitace, které mají obrovský vliv na jeho další vývoj.
Intenzivní cílenou rehabilitací a terapiemi lze výrazně ovlivnit projevy těžkého onemocnění. Výrazně se mu zlepšilo držení těla, koordinace, došlo k velkému posunu ohledně vnímání, koncentrace a porozumění, společně se učí prvky sebeobsluhy jako třeba chodit na WC nebo jíst lžící, lepší se mu rovnováha i stabilita těla či orientace v prostoru. Lépe fixuje předměty i vnímá prostorovou orientaci a výrazně se mu zlepšilo vidění. Vše ruku v ruce díky pravidelnosti a intenzitě terapií i rehabilitací, které jsou nedílnou součástí jeho života.
Přestože Tommy sám nezvládá prvky sebeobsluhy a nemluví, jeho duše k vám promlouvá jiným způsobem a vy víte, že jediné, na čem záleží je, aby byl šťastný. A to on je. Přes svůj těžký hendikep má stále úsměv na tváři a pravidelné cvičení se naučil brát jako hru či výzvu. Sám si uvědomuje své omezení, o to více se však raduje z každého svého pokroku, a to je pro něj i jeho maminku obrovskou motivací.
„Tommyho diagnózu nezměníme, ale máme stále naději, že vaše pomoc může výrazně ovlivnit kvalitu jeho života v budoucnosti. Srdečně DĚKUJEME.“ Andrea Plachá
